První písemná zmínka o existenci osady, ležící jen 5 km sz. od Náchoda pochází z r. 1582. Součástí náchodského panství byla od té doby nepřetržitě až do zániku patrimoniálního zřízení v roce 1848 (po Smiřických ze Smiřic, kteří ztratili panství ještě před pobělohorskými konfiskacemi, vládli na Náchodě po krátkém intermezzu Valdštejnově až do r. 1634 Trčkové z Lípy, následně až do r. 1783 bohatý knížecí rod Piccolominiů, v letech 1792–1840 vévodové Kuronští a Zaháňští a od r. 1840 jako poslední knížata ze Schaumburgu-Lippe).
Dnes patří k Zábrodí ještě osady Horní Rybníky (až do roku 1787 součást nedalekého studnického statku) a Končiny. Zatímco v Zábrodí a Končinách nejsou evidovány významnější historické památky, v Horních Rybníkách stojí poměrně kvalitní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1714. Zmínit lze také mladší plastiky, zpodobňující Pannu Marii (1816) a Nejsvětější Trojici se sv. Petrem a sv. Josefem (1862). Obyvatelé všech jmenovaných obcí se v minulosti živili především tkalcovstvím. Ve jménech Zábrodí i Horních Rybníků se skrývá připomínka dříve četných okolních rybníků, z nichž pět existuje dodnes (mj. i rybník Pikolominský, pojmenovaný dle někdejší náchodské vrchnosti).
V proslulé Eichlerově sbírce pečetí (ANM Praha, kart. 25 –panství Náchod) se nalézají jen otisky pečetí Zábrodí a Horních Rybníků. Obě jsou nápisové a pochází z 19. století (opisy, provedené kurzívou – Obecz/Zabrodi a Obecz/Horni/Rybniky).
Autor předkládaných návrhů zábrodských obecních symbolů spojil motivy, připomínající kdysi tradiční tkalcovské řemeslo (lněné květy a tkalcovský člunek) s heraldickou symbolikou dlouhodobých majitelů náchodského panství knížat Piccolomini (zatímco v prvních dvou návrzích jde pouze o převzetí hlavních tinktur z jejich rodového erbu – modré a stříbrné, do dalších návrhů z něj byl převzat nejen barevně upravený heroldský kříž, ale také tři z pěti jinak stříbrných půlměsíců – těmto návrhům pak dominuje velká knížecí koruna). Dominantní modrá barva je barvou vody a proto se přeneseně stává tzv. mluvícím znamením.
Počet lněných kvítků, resp. piccolominiovských půlměsíců symbolizuje všechny tři integrované osady. Obcí dodatečně vyžádaný návrh znaku a vlajky s dominantní figurou kohouta prezentuje dlouhodobou příslušnost Horních Rybníků ke Studnici Straků z Nedabylic (stříbrný kohout s červenou zbrojí a ocasními pery v modrém poli). Figuru doplňuje stříbrný půlměsíc z erbu knížat Piccolominiů a opět tři lněné květy ve stříbrné hlavě štítu (resp.v žerďovém svislém pruhu na listu vlajky), symbolizující tkalcovské řemeslo.
Miroslav I. V. Pavlů
heraldik
